Autor: Sean Silvey, Fluke Corporation
Bezpečnost v průmyslových provozech nespočívá jen v úkolech na kontrolním seznamu. Vyžaduje zodpovědný přístup od každého zaměstnance – od vedení až po dělníky u výrobních linek – a vyvíjení úsilí o dodržování bezpečnostních předpisů ve všech provozních aspektech. V průběhu času se interpretace určitých bezpečnostních norem může začít odchylovat od původního záměru, což vede ke vzniků mýtů týkajících se nejvhodnějších způsobů dodržování bezpečnostních předpisů.
Mýtus č. 1: Při odpojování napájení zařízení, na kterých chcete provádět údržbu, znamená „nepraktické“ totéž co „neproveditelné“
Není pochyb, že není praktické neočekávaně vypínat napájení, když potřebujete pracovat na určité části zařízení. Ale to neznamená, že to není možné realizovat. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a její národní ekvivalenty, například Úřad pro zdraví a bezpečnost (HSE) ve Spojeném království a Svaz německého zákonného úrazového pojištění (DGUV), podobně jako jiné místní úřady, povolují práci na obvodech pod napětím jen za určitých podmínek, včetně situací, kdy je vypínání napájení „nepraktické“ z důvodu zvýšeného rizika. Existují však tendence dovolit zaměstnancům pracovat na obvodech pod napětím jen proto, že je prostě „nepraktické“ napájení vypnout. Vznikají tak zbytečná rizika, která často vedou k nehodám.
V situacích, kdy skutečně není možné napájení vypnout, by měli práci vykonávat jen elektrikáři a technici s oprávněním pracovat na systémech pod napětím. Je třeba, aby podnikli veškerá potřebná opatření, například nosili vhodné osobní ochranné prostředky (OOP) a používali nástroje certifikované podle příslušných bezpečnostních norem (např. EN 60900) do podmínek, se kterými se mohou setkat.
Mýtus č. 2: Čím více osobních ochranných prostředků, tím lépe
Rozhodnutí o potřebě použití osobních ochranných prostředky (OOP) a jejich rozsahu není na dané osobě. Každá součást může někdy selhat. Na jističích, které jsou zcela v pořádku, může neočekávaně dojít k poruše při řešení problémů. Pokud vznikne obloukový výboj pouhým otevřením rozvaděče, mohou osobní ochranné prostředky rozhodnout o tom, zda zůstanete naživu. Elektrikáři a technici jsou povinni dodržovat požadavky týkající se osobních ochranných prostředků podrobně rozepsané v evropské normě EN 50110 „Obsluha a práce na elektrických zařízeních“, kde je definována bezpečnost při práci s elektřinou na pracovištích. Pokud však bude od pracovníků vyžadováno nošení osobních ochranných prostředků určených pro mnohem vyšší úroveň rizika než v daném prostředí reálně existuje, nemusí jim to nutně zajistit vyšší bezpečnost.
„Více osobních ochranných prostředků nemusí být vždy lepší řešení,“ uvádí Kevin Taulbee, elektroinženýr a školitel bezpečnosti práce ve společnosti Power Studies, Inc. „Zásadní je mít správné osobní ochranné prostředky. Je důležité provést řádnou analýzu rizik při práci tak, aby bylo možné pracovníky vybavit odpovídajícími osobními ochrannými prostředky. Je příliš mnoho lidí, kteří prostě jen jdou a koupí si oblek proti obloukovému výboji a silné pracovní rukavice pro pracovníky na vedení vysokého napětí, které se budou používat při běžné provozní údržbě a pro elektrotechniky. Elektrikářské rukavice třídy 2 – značně omezující obratnost – jsou zbytečné, pokud nikdy nepřijdou do kontaktu s napětím přes 480 voltů. V konečném důsledku se zvyšuje pravděpodobnost, že elektrikář při práci na rozvaděči pod napětím upustí nástroj nebo vodič.“
Mimo volby vhodných osobních ochranných prostředků existuje možnost výběru ručních měřicích přístrojů navržených tak, aby se na nich snadněji dala stisknout tlačítka nebo otáčet přepínače i v nasazených těžkých rukavicích. Množství potřebných osobních ochranných prostředků se v některých případech také dá omezit, když budou pracovníci využívat bezkontaktní infračervené (IR) přístroje, například termokamery, infračervené teploměry a bezdrátové snímače pro sledování stavu. Tyto přístroje pracovníkům umožňují získávat údaje mimo zónu s rizikem obloukového výboje. Snížením potřeby práce v oblasti s rizikem obloukového výboje, zejména při přepínání nebo vyhledávání problémů, dojde k zvýšení celkové úrovně bezpečnosti pracovníků.
Mýtus č. 3: Všechny měřicí kabely a pojistky jsou principiálně stejné
Technici často berou měřicí kabely a pojistky za jednoduché základní součásti, aniž by příliš přemýšleli nad jejich kvalitou. Multimetr bude bez ohledu na kvalitu jen natolik bezpečný, nakolik budou bezpečné měřicí kabely, které s ním použijete, a pojistky uvnitř. Tyto komponenty představují tu nejdůležitější ochranu před účinky nárazových proudů a napěťovými špičkami, které mohou uživateli způsobit vážný úraz.
Volba správných měřicích kabelů
Hlavním úkolem měřicích kabelů je propojit multimetr s měřeným zařízením. Představují však také první linii ochrany před úrazy elektrickým proudem. Měřicí kabely nekvalitně vyrobené, opotřebené nebo nedostatečně dimenzované pro prováděnou práci se mohou stát příčinou nepřesnosti měřených hodnot a mohou také představovat vážné nebezpečí úrazu elektrickým proudem v případě kontaktu s nesprávným vodičem. Při výběru měřicích kabelů zohledněte následující faktory:
- Vysoce kvalitní materiály a odolná konstrukce
- Dostatečné dimenzování pro správnou kategorii měření podle normy EN 61010 a úroveň napětí dané aplikace. Kategorie CAT měřicích kabelů a příslušenství by měla odpovídat kategorii multimetru nebo být vyšší.
- Obnažené kovové části odpovídající energetickému potenciálu daného měření.
- Sondy s výsuvnými hroty, kryty hrotů sond nebo sondy s kratšími hroty zamezujícími potenciálním zkratům.
Při výměnách pojistek vybírejte kvalitní provedení.
Dnešní bezpečnostní normy vyžadují, aby byly multimetry vybaveny speciálními vysokoenergetickými pojistkami, které jsou konstruovány tak, aby udržely energii vzniklou elektrickým zkratem ve svém pouzdře. Chrání tak uživatele před úrazem elektrickým proudem a popáleninami. Když nastane potřeba výměny pojistek, vždy volte vysokoenergetické pojistky schválené výrobcem příslušného měřicího přístroje. Pokud použijete při výměně běžné laciné pojistky, vzniká riziko vážného zranění.
Mýtus č. 4: Jediný způsob přesného změření napětí je pomocí kontaktu měřicího kabelu
V minulosti představovalo nejvhodnější způsob, jak získat přesné výsledky, přiložení sond měřicích kabelů nebo připnutí krokosvorek přímo k elektrickým vodičům. K tomu je však třeba vzájemného kontaktu kovových částí, kdy se zvyšuje riziko obloukového výboje a případného úrazu osoby provádějící měření či poškození zařízení, které je měřeno.
V nedávné době byla představena nová technika, která detekuje a měří napětí bez kontaktu kovu s kovem. Tato technika izoluje měřicí přístroj od měřeného zdroje napětí. Elektrikářům a technikům teď stačí při měření napětí vsunout do otevřené vidlice ručního měřicího přístroje jeden vodič vedoucí proud. Nejsou tak vystaveni kontaktním bodům pod napětím a snižuje se proto riziko úrazu elektrickým proudem a obloukového výboje.
Uvedené mýty představují jen malou ukázku bezpečnostních rizik, které je třeba zohlednit při práci na zařízeních pod napětím. Pokud je třeba ve výrobním provozu zajistit, aby zaměstnanci důkladně porozuměli všem příslušným bezpečnostním předpisům pro práci s elektřinou a dodržovali je, doporučujeme zavést řádnou bezpečnostní politiku na základě potřeb a prostředí v daném konkrétním provozu a vyžadovat její dodržování.