Základem každého bezpečnostního programu pro při práci s elektřinou je omezit vystavení pracovníků nebezpečí úrazu elektrickým proudem a obloukovým výbojem. Používání měřicích kabelů a svorek k měření uvnitř rozvaděčů pod napětím při vyhledávání problémů a provádění pravidelné údržby představuje pro pracovníky vždy riziko. Osobní ochranné prostředky (OOP) pro práci s elektřinou představují poslední linii ochrany a nikdy není přípustné na ně spoléhat jako na primární způsob ochrany elektrikářů a techniků. V oblasti bezpečnosti při práci s elektřinou je třeba v první řadě spoléhat na bezpečné pracovní postupy, například používání bezkontaktních měřicích přístrojů, které od elektrotechniků nevyžadují, aby se vystavovali riziku.
Pokaždé, když jsou pracovníci vystaveni nebezpečí úrazu elektrickým proudem, jsou povinni zachovávat bezpečný odstup a nosit vhodné oblečení odolávající vzniku elektrického oblouku společně s gumovými izolačními rukavicemi. Mezi hlavní výhody bezkontaktního měření z hlediska bezpečnosti patří omezení množství osobních ochranných prostředků bez zvýšení rizika, snížení počtu pracovníků v rizikových zónách a případně úplná eliminace přítomnosti měřicích techniků nebo elektrikářů v nebezpečných oblastech, kdy budou zcela mimo potenciální nebezpečí.
Nejjednodušší krok
Mezi nejjednodušší bezkontaktní měřicí přístroje patří bezkontaktní infračervené (IR) teploměry. Pistolová rukojeť tohoto přístroje umožňuje namířit laserový paprsek na místo, kde je třeba měřit teplotu, a zobrazit na displeji změřenou teplotu. Laserový paprsek slouží pouze k „zaměření“ přístroje na měřenou oblast. Zjištěná teplota závisí na vzdálenosti přístroje od místa měření. Pro získání přesných výsledků je třeba postupovat pečlivě.
Z hlediska bezpečnosti není třeba při použití infračervených teploměrů šplhat po žebřících například při měření teploty na ventilačním odtahu, není nutné sahat při řešení provozních problémů na horká vedení a nádoby ani manipulovat v blízkosti rotujících hřídelů při kontrole horkých míst na motoru, stejně jako není potřeba při kontrole teploty součástí sahat do rozvaděčů pod napětím.
Vizuální infračervené teploměry
Důmyslnější, ale i praktičtější přístroj je vizuální infračervený teploměr. Mimo funkcí běžných infračervených teploměrů poskytuje vizuální infračervený (IR) teploměr obraz ve viditelném spektru s infračervenou teplotní mapou – podobně jako termokamera. Vizuální IR teploměr je přesnější než standardní IR teploměr, protože neprůměruje sousedící plochy. Namísto toho se teplotní mapa prolíná s běžným obrazem ve viditelném spektru, takže lze pohotově identifikovat problematické oblasti. Výsledné digitální snímky si můžete stáhnout do počítače, kde je lze dále analyzovat a vytvářet na jejich základě zprávy. Máte tak možnost pracovat v bezpečné vzdálenosti, zcela mimo oblast rizika většiny zón, kde by mohl hrozit úraz elektrickým proudem a obloukovým výbojem.
Teplotní mapa vizuálního infračerveného teploměru poskytuje možnost rychlého zjišťování přehřívajících se vodičů a svorek, které představují potenciální riziko požáru. Přehřáté kontakty a elektrické součásti by mohly naznačovat hrozící vznik závady na zařízení a možnost vzniku obloukového výboje. Zjišťování a omezování rizik je cílem každého bezpečnostního programu.
Využívání termokamer
Termokamery nejen zachycují a měří infračervenou (tepelnou) energii vyzařující ze zdroje, ale také vytváří termosnímky. Barvy na obrazovce odpovídají míře tepla, které vychází z různých součástí. Termosnímek, zejména je-li prolnut s běžným snímkem ve viditelném spektru, představuje pro uživatele jednoduchý způsob identifikace potenciálních zdrojů problémů. Obsluha může pohotově zjišťovat ve zdrojovém obraze rozdíly teplot a rychle rozhodovat, zda je třeba nějaké nápravné opatření, případně jak rychle.
Například asociace NETA (InterNational Electrical Testing Association) uvádí, že pokud je při teplotním snímání na elektrickém zařízení rozdíl teplot mezi podobnými součástmi s podobným zatížením v rozsahu 4 °C až 15 °C, existuje problém se součástí s vyšší teplotou a až to bude možné, je třeba jej vyřešit. Jestliže však rozdíl teplot mezi podobnými součástmi přesáhne 15 °C, je nutná okamžitá oprava.
Vezměme si jako příklad svorku třífázového jističe, která je o 15 °C teplejší než na zbývajících dvou fázích. Takovýto projev může naznačovat velmi vysoký odpor na svorce, při kterém vzniká nebezpečně vysoká teplota, kdy izolace začíná měknout a deformovat se a jistič jako takový je blízko havarijní poruchy. Bezkontaktním měřením termokamerou lze zjišťovat hrozící závady v reálném čase a co je nejdůležitější, technici mohou při diagnostice potenciálně nebezpečných problémů pracovat z mnohem bezpečnější vzdálenosti.
Osoby vyškolené v používání termokamer mohou působit v rámci dvoučlenných týmů (druhým členem týmu může být kvalifikovaný pracovník, který určuje bezpečné zóny a otevírá dvířka rozvaděčů). Takovéto týmy mohou rychle procházet provozy a zjišťovat přetížení obvodů, vadnou elektroinstalaci a závady na rotačních mechanických zařízeních, stejně jako poruchy tepelného zpracování. Náprava před vznikem poruchy umožňuje předcházet hrozícím bezpečnostním problémům a představuje další součást bezpečného pracovního prostředí.
Okénko pro ještě širší pojetí bezpečnosti
Při použití infračerveného (IR) okénka ve spojení s termokamerou je možné míru bezpečnosti dále zvýšit. Malá, kruhová IR okénka lze trvale osadit na kryty zařízení, která jsou v provozovně součástí programu sledování teploty. Také je možné je namontovat na rozvaděče tam, kde mohou vznikat nebezpečné obloukové výboje, které by mohly způsobit při otevřených dvířkách nehodu. Při měření přes IR okénko, zkonstruované tak, aby odolávalo obloukovému výboji, není během kontroly ani nutné otevírat dvířka rozvaděče. Technici tak prakticky vůbec nejsou vystaveni riziku úrazu elektrickým proudem nebo obloukovým výbojem. Vyšší bezpečnosti při pravidelné údržbě či řešení problémů už prakticky nelze dosáhnout!
Udržování bezpečné vzdálenosti
Mezi přístroje, které jsou při zajišťování bezpečnosti málokdy brány v úvahu, patří laserové dálkoměry. Tento bezkontaktní přístroj pro měření vzdáleností je často považován jen za pomůcku, která šetří čas a námahu. Přispívá však také k zvýšení bezpečnosti například při provádění rozborů rizik obloukových výbojů. Při této technické analýze je třeba měřit délky vedení mezi jednotlivými zařízeními. S laserovým dálkoměrem může měřit jedna osoba, která bezpečně stojí na zemi. Není nutné používat ocelová měřicí pásma a schůdky či žebříky, na kterých budou balancovat dvě osoby v nebezpečných pozicích v blízkosti kabelových lávek a rozvaděčů či nad nimi. Stačí jednou stisknout tlačítko měření a dojde k aktivaci laseru. Pak můžete namířit laser na místo, kde chcete změřit vzdálenost, opět stisknout tlačítko měření a odečíst na displeji přesnou vzdálenost až 61 metrů (200 stop) i více.
Nedotýkejte se částí pod napětím
Bezkontaktní detektory napětí umožňují zjišťovat napětí bez nutnosti přímého kontaktu s částí pod napětím. Pro rychlé kontroly napájení v elektrické zásuvce nebo vyhledávání problémů v obvodech osvětlení je využití detektoru napětí bezpečnější než vkládání sond do zásuvky, a mnohem bezpečnější, než otevírání krytů a osvětlovacích těles. Je třeba, aby uživatelé měli na paměti, že napěťové detektory dokážou zjišťovat napětí jen na neuzemněné straně obvodu; nejsou funkční na straně uzemnění nebo nulového vodiče.
Vzdálené zobrazení
Multimetry s odnímatelným displejem umožňují odečty ze vzdálenosti až 9 metrů (30 stop) od sledovaného zařízení. Jednotku s displejem lze oddělit od multimetru, přičemž samotný měřicí přístroj se sondami (nebo čelistmi) zůstává v místně měření.
Mezi příklady použití poskytujícího zvýšenou bezpečnost patří zavření dvířek skříní rozvaděčů motorů a práce z bezpečné vzdálenosti při měření náběhového proudu motoru. Není vhodné stát přímo před startérem motoru ve chvíli, kdy velký třífázový motor při rozběhu odebírá mnohonásobek normálního provozního proudu, a to ani v případě využívání příslušných osobní ochranných prostředků (OOP). Znovu je třeba konstatovat, že při použití bezkontaktních přístrojů se výrazně snižuje riziko úrazu pracovníků.
Bezdrátové přístroje
Bezdrátové přístroje nabízí tu nejmodernější techniku pro zvýšení bezpečnosti. Na sledovaném zařízení můžete například nainstalovat tři vzdálené moduly. Multimetr jako takový i s displejem můžete držet v ruce a pozorovat z bezpečné vzdálenosti více než 18 metrů (60 stop), kde přijímá bezdrátové signály. Podle potřeby je možné přímo z modulů do notebooku bezdrátově stahovat v reálném čase až deset hodnot.
Bezdrátové přístroje začínají ve stále větší míře využívat cloudy. V takovém případě jsou data z přístrojů předávána do aplikace, kde je lze sdílet, ukládat a prohlížet v rámci týmu z notebooků, tabletů nebo chytrých telefonů.
Technici mohou při manipulaci se zařízením stát v bezpečné vzdálenosti, zcela mimo zóny s rizikem úrazu elektrickým proudem nebo obloukovým výbojem, a přitom sledovat a zaznamenávat různé parametry. Řada úkonů při řešení problémů na řídicích obvodech motorů je klasifikována jako bezpečnostní riziko kategorie 2 s požadavkem na použití obličejového štítu odolného proti obloukovým výbojům a kukly. Po instalaci modulů a opětovném nasazení krytů je možné snížit kategorii rizika na nulu. Zcela tak odpadá nutnost nošení těžkopádných obličejových štítů, nepohodlných kukel a objemných gumových izolačních rukavic. Díky možnosti současného získávání více odečtů nemusí pracovníci už zdaleka tak často vstupovat do míst s omezeným přístupem a oblastí, kde hrozí obloukové výboje.
Souhrn
Při využívání bezkontaktních měřicích přístrojů lze výrazně omezit a někdy zcela eliminovat vystavení pracovníků nebezpečí úrazu elektrickým proudem a obloukovým výbojem. Přesto je však v některých případech nutné používat osobní ochranné prostředky. Bezkontaktní přístroje mohou uživatelům nabídnout možnost snížení míry rizika spojeného s měřením a omezit tak množství či stupeň ochrany potřebných osobních ochranných prostředků. Ruční měření v rozvaděčích pod napětím, kdy je třeba manipulovat s měřicími kabely a svorkami a pokoušet se najít příslušná místa pro měření, s následným přikládáním měřicích kabelů a jejich přidržováním na místě, kdy je současně třeba se různě otáčet a naklánět, abyste viděli na displej měřicího přístroje, představuje riziko. Často jsou třeba k provedení příslušného úkolu dva pracovníci, takže je riziku vystaven další osoba. Deklarovaným účelem norem upravujících bezpečnost při práci s elektřinou je zajištění účelného bezpečného pracovního prostoru bez rizika úrazu elektrickým proudem. Bezkontaktní měřicí přístroje mohou pomoci tohoto cíle dosáhnout a vytvořit pro zaměstnance elektricky bezpečné a produktivní pracovní prostředí.